Postřehy: Flamenco a moje maličkost
Před více jak dvěma lety mě chytla touha tancovat. A volba byla jasná - flamenco. O flamencu jsem nevěděla nic krom toho, že to chci zkusit. A samozřejmě jsem si k tomu doplnila důvody, proč jsem se tak rozhodla - nemusím přemlouvat nějaký "protikus", aby se mnou chodil tancovat, je to ženské a zcela jiné než zdejší tance - styl, hudba, oblečení... ano, ano... člověk je zvyklý pořád něco odůvodňovat a vysvětlovat:-)
"Flamenco je hudebně-taneční kultura, jejíž kolébkou i současným centrem je Andalusie na jihu Španělska. Vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali z Indie přes Pákistán a Egypt. Proto se ve flamencu vlastní cikánská kultura mísí se španělskou, indickou, židovskou a arabskou." Tolik moje oblíbená Wikipedie.
Najít kurz v průběhu roku je zcela nemožné, ale dle přísloví "kdo si počká, ten se dočká" jsem se nakonec i já dočkala. Začalo to vcelku dobře, neb se nás sešla skupina tanečnic s různým pohybovým nadáním - prostě jsou mezi námi osoby, co mají pohyb v sobě, no a potom je ten zbytek, co jim věčnost trvá, než se něco naučí, a další věčnost, než "to" začne jako tanec vypadat. Kdo tipoval, kam by mě tak zařadit, tak jediná správná varianta je jen jedna - a to "B". Překvapení nastalo asi na čtvrté hodině, kdy jsme se dozvěděly, že kurz je ukončen vystoupením. No nazdar! To kdybych věděla dopředu, tak se nikdy nenahlásím! Naštěstí se vystoupení konalo až za pár měsíců, takže prostor na nácvik byl. Ač vystoupení našeho kurzu proběhlo v komorní sestavě - 4 ks
plus lektorka, bylo to fajn. A vlastně celý večer byl fajn, protože vystoupení měly všechny kurzy taneční školy a já konečně poodhalila, co všechno se pod spojením "tanec flamenco" může ukrývat. Na první vystoupení mě přišly podpořit kamarádky a hlavně mé slečny dcery. Na začátku byl celý sál poučen o španělské taneční kultuře - s aplausem se nečeká až na konec vystoupení, naopak - tanečnice jsou během vystoupení podporovány různými pokřiky - čím větší rachot, tím větší spokojenost obecenstva. Takže je jasné, koho bylo slyšet nejvíce:-)
A když už jsem si pořídila speciální boty, bylo jasné, že budu pokračovat. A už zase vysvětluji a ospravedlňuji se, takže to zkusím jinak. A protože jsem chtěla pokračovat, pořídila jsem si flamencové boty. Zatím mám botky bez hřebíčků, zato pohodlné. Bez pevné boty s podpadkem to prostě nejde, neboť flamenco rádo využívá širokou škálu dupů - bez správné obuvi je to na odrovnání noh a asi i zad. Bohužel zatím u mě platí přímá úměrnost - čím rychlejší jsou dupy, tím více to kazím; neustále doufám, že je to stav dočasný. A neplánovaně se ke mně dostala sukně, tak mám jednoduchou dlouhou sukni a hned je estetický dojem o kus lepší:-)
Letošní školní rok byl ve znamení tance alegrias. Zlatá polka či valčík! Alegrias je sice veselý tanec, ale s dvanáctidobým rytmem a důrazem na třetí, šestou, osmou, desátou a dvanáctou dobu. Co mám vykládat - zpočátku děs běs. A zase - jsou lidé, co to slyší hned, no a potom ten zbytek. Ano, i zde je správně za "B":-) Z tohoto důvodu jsem si na hodinách dobrovolně vybrala místo hned v první řadě, abych se lépe viděla v zrcadle a aby lektorka nemusela tak daleko chodit při vysvětlování. Když už to opravdu nešlo, tak jsem jen stála a smála se - nic jiného fakt nešlo:-) A co letošní vystoupení? Tentokrát se na jevišti objevily skoro všechny tanečnice kurzu v krásných dlouhých sukních, nalíčené s ozdobami ve vlasech. A se vší skromností si myslím, že se nám to i podařilo. I děti mě potěšily s komentářem, že se rok od roku lepším:-) Když jsem sledovala ostatní vystoupení, zahlédla jsem na jevišti tanečnice věku mé mamky. Uvědomila jsem si, že flamenco je pro všechny věkové kategorie - sluší mladým holkám a dámám zralejšího věku dodává eleganci.
Flamenco a v podstatě jakýkoli tanec není jenom o tanci. Je to hodně o nás, zda máme chuť se učit něco nového, posouvat hranice v nás, nebát se vyjít z davu, neřešit, co tomu řeknou ostatní a jak u toho vypadáme. Hlavní je najít si čas pro sebe a dělat to, co nás opravdu baví.
Po necelých dvou letech s flamencem mohu směle konstatovat, že můj taneční pohyb je ladnější. Ještě pár desítek let a bude to NEJ... ale to už budu ve věku, kdy budu vděčná i za kruhový tanec "pec nám spadla, pec nám spadla":-) Ale než se tak stane, jsou přede mnou další výzvy - třeba tanec s vějířem - krásný červený na mě už čeká.
Krásné slunečné dny - a třeba i s tancem!
Chcete-li se více dozvědět o flamencu či zkusit kurz v Brně, mrkněte na stránky tanečního studia Bailadora - https://www.bailadora.cz, z kterých jsem si se svolením lektorky Markéty vypůjčila fotku k tomuto článku a která to s námi na hodinách nevzdává:-)